Doom post - Evropa/Svět

Od včerejška přemýšlím nad tím, že se svět od přelomu dvacátých let naprosto změnil, jako by všechno rácio ustoupilo lidskému šílenství a to přebralo moc nad světem. Rozepří ve společnosti jsem si v česku začal všímat na přelomu minulé dekády, s imigrační krizí se radikalizovalo spoustu lidí a ve spoustě z nich jsem si všiml jak jen překypují žlučí, zlobou a hloupostí. Ve finále to ale stále byly jen úsměvné figurky typu Konvičkovců, co pořádaly maškarní “teroristické akce” na náměstích.

Nevšiml jsem si že by však společnost byla nějak výrazněji rozdělena. Přišel covid a s ním první drápky hybridní války. Lidé se radikalizovali, spoustu z nich nebylo schopno pochopit že v těžkých časech je potřeba táhnout za jeden provaz. Solidárnost roušek se stala symbolem otroctví, místo empatie. “Nebudeme ovce,” křičeli a mávali vlajkou antivaxxeři. Konspirační teorie a antisystém se s facebookovými “skupinkami” rozšířil i v té nejzapadlejší dědině.

Brexit. Rusko útočí na Ukrajinu. Fico znovu vítězí ve volbách. AfD. Neustále se zvětšujíci vliv Číny. Orbán. Trump. Musk. Tento rok u nás do sněmovny opět zamíří Babiš.

Mám pocit že bezpečnostní záruky NATA a Evropské Unie jsou v troskách. Že se celá evropa rozpadá a my nemáme žádného silného vůdce který by nás touto těžkou situací provedl a nemyslím to jen na úrovni česka. Kdo vlastně dneska zastává evropské, skutečně demokratické hodnoty? Polsko? Mám dojem, že jsme jako společnost naprosto selhali. Lidé už nestojí bok po boku, a místo aby agresora jasně označili, tak se naopak pobijí mezi sebou. A moloch bude milt cestu volnou. Amerika vystoupí z NATO. Evropská Unie přestane podporovat Ukrajinu. Rusko se nezastaví a navíc má díky evropské podpoře jen umocněnou chuť po krvi. Nečeká nás skutečně nic hezkého a rád bych se mýlil, ale nic ze současných vývojů mě neujišťuje v tom že by se snad budoucnost mohla vyvíjet pozitivně.