Samota

Jak se vyrovnáváte s dlouhodobou samotou? Rok žiju sám a ze začátku to bylo fajn. Nemusel jsem se po letech ohlížet na věci jako stravovací návyky druhé osoby nebo se časově skrze práci neustále nějak přizpůsobovat. Uvařil jsem si, na co jsem měl zrovna chuť, pustil si film, jakej jsem zrovna chtěl, šel spát v kolik hodin jsem chtěl atp.

Nicméně na sobě už pár měsíců pozoruji výrazné zhoršení nálady a občas i úzkosti z toho, že trávím většinu času v práci a pak sám se sebou. Ano, mám tu pár přátel, se kterými občas zajdu na kafe nebo pivo, ale ti mají své partnery nebo i rodiny a tím pádem své vlastní životy.

Seznamovací aplikace jsem už zavrhnul, protože jsem na nich potkával víceméně samé trotly, kteří neuměli ani pozdravit, nebo mě po několika zprávách ignorovali. Ano, s pár lidmi jsem v kontaktu byl, ale ti se buďto odstěhovali, nebo si našli partnery.

Občas se to snažím suplovat tím, že se několik hodin procházím po městě, abych se necítil tak sám, ale stejně se pak vrátím do toho tmavého a tichého bytu a jsem tam, kde jsem byl. Nejsem člověk, který by chodil do klubů nebo na nějaké party, čili je pro mě seznamování trochu obtížnější.
Popravdě řečeno mě to začíná dost psychicky dusit. Sportování mi moc nepomáhá a koníčky jako četba, vaření nebo pc hry už vůbec.

Má někdo podobný problém a pokud ano, co vám pomohlo?

EDIT: Po přečtení některých komentářů by bylo fajn doplnit ještě nějaké info:
Mazlíčka bych pořídit mohl, ale mám silnou alergii na srsti. FB skupiny různých aktivit jsem zkoušel, ale dopadlo to podobně, jako seznamky. Většinou se mi nikdo neozval a pokud jo, po čase konverzace ignorovali. Jinak jsem 29M, povoláním grafik, se zálibami v gastru, literatuře, sportu a hráč. Zas se nepovažuji za člověka, co má přirostlou židli k prdeli... Každopádně díky všem za rady a návrhy, pár lidí se mi už ozvalo do chatu. Jste dobří.